Dar z nebe

13. dubna 2012 v 20:33 | JaeRa&Lulí&Elis |  Elishyny jednorázovky
Elis: Hehe... to čučíte, což? POvídka! Jednorázovka, která má opravdu jen jeden díl! Buhahahaha.. to se jen tak nevydí, což? :D Mnooo... Tak, ale jako... takovou už u mě určitě nenajdete.. teda v tuhle dobu... bo já sladké nemusím.. :D ale musela jsem ji napsat kvůli Lulině! Aby mi začla psát moje objednané hard hard hard..ňahahaha... mno nic.. tak si jděte číst a komentujte.. :)
Autor: Elisha
Fandom: Super Junior
Pár: Donghae/Ryeowook
Žánr: Shounen ai
Varování: sladké :D
Věnovánní: Lulině, která si ji vynutila :D *ale pořád ji miluju*, pak mamce Jaerce, protože ji taky miluju... a taky jendomu tichému čtenáři... Kami.... :D .. Užijte si to děvčata... :D


Lee Donghae, devatenáctiletý středoškolák, co neměl ještě žádný vztah. I když možností má tolik, může mýt kohokoliv, na koho si ukáže. Každý pod jeho pohledem roztaje. Není to jen jeho vzhledem, sportovní tělo, hnědé krátce střižené vlasy, krásné čokoládové oči, ale také jeho osobností. Není to takový ten typ kluka, co pochází z bohaté rodiny, naopak. Odjakživa vyrůstal v chudé čtvrti. Není namyšlený a nedovoluje si na slabší. Je to prostě správný kluk. Možná proto ho mají všichni na škole raději, než ty bohaté fracky. Ale že by byl Donghae rád, to vůbec. Má sice celkem dost takzvaných kamarádů, to ano, ale ani jednomu nevěří. Má všechny přečtené, jsou s ním jen kvůli vzhledu a té jejich slávě, kterou jim on přináší. Jak si mezi nimi má někoho najít? Lezou mu na nervy. Nemá ani chvíli klid…

Je těsně před koncem hodiny a Donghae se plíží školní chodbou ke své skříňce. Protože chce co nejdříve vypadnout ze školy, jelikož ví, že až zazvoní, všichni ho budou opět otravovat. U třídního se vymluvil na nevolnost, a tak ho pustil, i když až těsně před zvoněním. Stoprocentně nestihne odejít, aby si ho někdo všiml, ale zkusit to může. Zrovna si zamyká skříňku, když se po chodbě rozezvoní zvonek. Kruci, a to si myslel, že se alespoň dostane k hlavnímu vchodu, kde mají šatny prváci, kteří ho naštěstí tolik neotravují. Jenže mu to jaksi nevyšlo. Mno, bezva. Ihned, co se otevřou dveře všech tříd a chodba se zaplní ostatními studenty, se k němu přiřítí několik kluků a holek. Co si vůbec myslí? Že když budou s ním, budou IN? Tak to těžko. Všichni se hádají, kdo s ním půjde ven, koho bude doučovat, s kým půjde tam a tam. Leze mu to krkem, vážně toho začíná mít plný brýle.
"Tak už dost!" zakřičí na ně Donghae, v tu chvíli celá chodba ztichne a všichni se podívají jeho směrem. Chce jim něco peprného říct, když uslyší výkřik, a pak mu v náruči přistane tělo nějakého kluka. Štěstí, že má takový instinkt, protože když zvedl hlavu, aby se podíval, kdo to vykřikl, viděl, jak přímo na něj padá ze štaflí nějaký prvák.

"O-o-o-omlouvám se!" vypadne z něj koktavě, a když ho Donghae postaví na nohy, rychle se ukloní a neodvažuje se mu podívat do očí. Je celý rudý a nejraději by utekl pryč. Takový trapas. Spadnout do náruče školní STAR. Bože, za co?
"Jsi roztomilý," usměje se na toho kluka Hae a pak se ale zamračí a otočí se na ty, na které předtím zakřičel.
"Nebudu se opakovat. Nedolézejte za mnou. Jste vážně otravní!" řekne rozčíleně. Urovná si tašku na rameni, a otočí se k odchodu. Až pozdě doma si uvědomí, že se toho kluka nezeptal na jméno. Jediné co ví, je, do jaké chodí třídy. Poznal to podle uniformy. Každý ročník a každý obor má jinou barvu, o to je pak snadnější je rozeznat. Ale opravdu ho zaujal. Líbí se mu. Ten jeho červenající se obličej nemůže dostat z hlavy. Ne, nemohl se zamilovat do kluka. To prostě nemohl! On není na kluky! Teda vlastně, on ani neví na koho je. Ještě ho nikdo neokouzlil tak jako ten chlapec. Že by byl vážně gay? Mno, stejně je to jedno. Láska si nevybírá.
***

Sedí v lavici a snaží se učit. Není to moc snadné, když do něj neustále někdo strká. Přemýšlí, zda by nebylo jednoduší se jít učit ven. Svítí tam slunce a tam rozhodně bude mít větší klid, než ve třídě. Asi to udělá… Začne si sklízet věci z lavice, když celá třída zmlkne. Nechápavě zvedne hlavu, aby zjistil, proč tomu tak je. Zamrká, když před jeho lavicí zastaví Donghae. Kluk, před kterým se včera ztrapnil a pak zbaběle utekl pryč. Co tady chce? Proč je u něho?
"Ahoj," usměje se na něj hnědovlásek, přičemž si přisune židli od jiné lavice a posadí se k němu.
"A-a-hoj!" zrudne a rychle sklopí zrak k tašce, do které si zandával učebnici.
"To takhle koktáš vždycky?" zvedne zvědavě obočí Donghae, rukou zašmátrá v tašce a po chvíli z ní vytáhne velké lízátko.
"Ne!" zakroutí hlavou na jeho otázku a konečně se na něj podívá. Donghaeův úsměv se ještě více rozšíří. Takže je z něj nervózní, jak rozkošné.
"Tu máš, to je pro tebe," položí před něj lízátko a přisune jej k jeho ruce.
"Pro mě?" vytřeští na něj oči.
"Ano, pro tebe," přikývne s úsměvem.
"Eh? Za co?" mladší z nich stále nechápe, co se děje. Asi spí. Štípněte ho někdo!
"Chtěl jsem se ti omluvit," řekne.
"O-o-omluvit? Proč?" tváří se ještě více zmateně.
"Včera, stalo se to kvůli mně…" v jeho očích se mihne cosi zvláštního. Ryeowook na něj pouze kouká a neví, co říct. Možná by měl být zticha, stejně kdyby chtěl něco namítat. Donghae by se třeba naštval a odešel by. A on nechce, aby odešel. Díky němu teď má od svých spolužáků klid, a když odejde, všichni se k němu nahrnou a budou ho zase otravovat. Ne, to nechce. Možná, že pouze jeho využívá, ale přeci někde hluboko uvnitř něj je něco, co mu říká, že tomu tak doopravdy není. Donghae. Je to opravdu okouzlující kluk. Rychle zatřepe hlavou. Ksakru, na co to myslí? Snad se do něj nezamiloval!? Nemožné!
"Rád bych s tebou šel někdy ven, Ryeowookie," Donghae jeho jméno vysloví s největší něžností, kterou dokáže. Nepřišel se jenom omluvit, ale chtěl i zjistit jeho jméno. Nemusel se ptát, přečetl si ho na sešitu. Kim Ryeowook, opravdu hezké jméno. Musí se pro sebe usmát, roztomilý na pohled i s roztomilým jménem.
"Uvidíme se," obdaří ho úsměvem Hae, když se nemá Ryeowook k jakémukoliv slovu. Jen letmo se dotkne jeho ruky, jakoby omylem, ale i to stačí, aby oběma prošel neznámý přesto příjemný mrazík.
"Uvidíme se," zopakuje potichu Wook, kterému ty slova ještě nedocházejí. Donghae se spokojeně usměje a odejde ze třídy.

Hned, co Donghae zmizí, nahrnou se k Ryeowookovi všichni jeho spolužáci a začnou vyzvídat. On je ale vůbec nevnímá. Hypnotizuje lízátko, co drží v ruce, a snaží se vymyslet jeden jediný důvod, proč k němu Donghae přišel. A proč zrovna lízátko? Nestačilo obyčejné promiň? Cožpak je dítě? V mysli se mu objeví vzpomínka "Jsi roztomilý!". To jediné mu včera Donghae řekl. On si myslí, že je roztomilý? Ani si neuvědomí a zrudne. Ježiši Kriste!
***

Čtrnáct dní, čtrnáct otázek a za každou odpověď lízátko. Asi bude brzy přeslazený, ale to mu vůbec nevadí. Donghae za ním každý den přijde, vždy se zeptá na jednu jedinou otázku a pak zas odejde, přičemž mu nechá na lavici lízátko. Ryeowook si to neuvědomuje, ale začíná být na starším chlapci závislý. Každou přestávku ho vyhlíží, každou minutu je čím dál tím víc nedočkavější. Vždy, když přijde, naplní jeho nitro hřejivý pocit, že není sám. Tak je to i u Donghaeho. Už dávno si přestal namlouvat, že je to pouze pomatení smyslů. On se do Ryeowooka zamiloval. A teď pro něj připravuje malé překvapení, na ten okamžik se těší, ale zároveň se bojí. Co když ho odmítne? Co když jeho lásku neopětuje? Vyžene takové myšlenky z hlavy. Je si jistý, že to tahle nedopadne. Doufá v to.
"Dneska přijdu k tobě," posadí se naproti Ryeowookovi, jako každý den. Pohladí jej na hřbetu ruky a usměje se. "Doufám, že ti to nevadí…" dodá po chvíli.
"Eh, ne nevadí!" zakroutí rychle hlavou. Je spíše rád, jak dlouho čekal, až se jejich vztah pohne od přestávek ve třídě i na mimoškolní život.
"Dobře, takže v jedenáct!" s nadšením se zvedne a vlepí Wookovi mlaskavou pusu na tvář. Wookie ihned zrudne, měl by být sice na tohle zvyklý, ale kdo by si na tohle zvykl?
"V jedenáct? Po-počkej. A ty víš, kde bydlím?" vypadne z něj, když si uvědomí, že u něho nikdy nebyl.
"Každý večer tam stojím a myslím na tebe," usměje se něj, "Přijdu, ale teď už musím..."
"Počkej, dneska žádná otázka nebude?" chytne ho za rukáv a koukne na něj trochu zklamaně. Už si na ty jeho otázky zvykl, a teď se cítil, tak nějak zvláštně.
"Večer," řekne jen. Ještě než odejde, jej obdaří něžným úsměvem a pohlazením po tváři.
"Večer.." šeptne potichu, když zmizí z jeho zorného pole… Večer…
***

Jeho rty se zkroutí do jemného úsměvu. Přistoupí ke stromu a chytne se spodní větve. Odrazí se od země a během chviličky se ocitá na té, kterou potřebuje. Znovu se usměje. Už jen kousek. Natáhne se k zavřenému oknu a zaklepe na něj. Po chvíli se odhrnou závěsy a Donghae může spatřit rozespalého Ryeowooka. Potichu si zanadává, že probudil to roztomilé stvoření. Ale pak si vzpomene, proč sem dnes přišel a všechny výčitky jsou ty tam.
"Promiň, zaspal jsem," otevře okno a nechá Donghae vlézt dovnitř, když ho chce zavřít, Hae ho zastaví.
"Mám pro tebe překvapení," řekne jen, sundá si ze zad tašku a vytáhne z ní větší kufřík. Otevře ho a Ryeowook zalapá po dechu.
"To…" neví, co říct. Nečekal, že jeho odpovědi vezme Donghae až tak doslova.
"Co bys řekl na pozorování hvězd?" zvedne se ze země, kde skládal dalekohled a přesune se zpět k oknu, kde ho připevní. Wookie nadšeně přikývne a sleduje, jak ten přístroj instaluje na správné místo
"Tak můžeš," Donghae odstoupí od dalekohledu a tím uvolní místo pro Wookieho, který se s neskrývaným štěstím koukne do kukátka. Donghae se posadí na postel a pozoruje Ryeowooka, jak se plně soustředí na noční oblohu.

"Líbí se ti to?" zeptá se po deseti minutách. Ryeowook je tak zabraný do hvězd, že si ani neuvědomí, že s ním je Donghae v pokoji. Párkrát zamrká a podívá se na něj. S úsměvem přikývne, otočí se zpět k dalekohledu, který odundá, aby mohl zavřít okno. Je pouze v pyžamu, takže mu začíná být celkem zima. Zatáhne závěsy a pak se posadí vedle Haeho, který si ho ihned přitáhne do objetí.
"To jsem rád, moc rád…" šeptne mu do ouška.
"Hae," vydechne Ryeowook.
"Hm?" odtáhne se od něj.
"Jaká je ta otázka?" zeptá se a rychle skloní hlavu. Cítí se trochu trapně, ale celý den mu to vrtalo v hlavě. Chce tu otázku slyšet. Potřebuje jí. Donghae se usměje a pohladí Wooka po tváři.
"Bolelo tě to?" vysloví otázku.
"Co?" Ryeowook nechápavě zvedne zrak a zadívá se mu do očí.
"…když si spadl z nebe?" dodá po chvíli hnědovlásek. Wookie pár vteřin pouze mlčí, přičemž si vzpomene na to, jak se oni dva poznali. Nakonec se usměje a obejme ho.
"Ne. Byl tu někdo, kdo mě od bolesti zachránil," odpoví. Donghae se opět usměje, pohladí jej po zádech a pak se od něj odtáhne. Chytne jej dlaněmi za tváře a skloní se k ní, až se svými rty skoro dotýká těch jeho. Ta odpověď mu stačila.
"Miluju tě, Ryeowookie. Miluju tě…" šeptne a… políbí ho…
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nao-chan | 13. dubna 2012 v 20:52 | Reagovat

whíííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííííí!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! ♥

Eh...promiň, ale víc slov na to nemám :D
No, vlastně.....jo dvě slova by tu byly.........DOKONALE SLAĎUČKÉÉÉÉÉÉÉÉÉ! *.* ♥♥♥♥♥♥♥

2 Kami | E-mail | Web | 13. dubna 2012 v 21:39 | Reagovat

takže, nejdřív...muííí darování jednomu tichému čtenáři? *červená se* děkujííí <3
Povídka byla naprosto sladká a místy mě i hodně pobavila, jako třeba Spadnout do náruče školní STAR. Bože, za co? :-D
A místy to bylo fakt ňuňuuu, hlavně to s těma lízátkama :D SKVĚLÁ PRÁCE!!

3 JaeRa | Web | 13. dubna 2012 v 21:45 | Reagovat

Kyááááááááááááááá.... holka, já tě milujůůůůů... tohle bylo tak ... tak ňahíííí.... tak šlaďučkééé :D a ta poslední větička.... úplný motýlky v břiše jsem z ní měla :D

4 Luli(na) | Web | 13. dubna 2012 v 21:50 | Reagovat

Vžiuuuuuuuuuuuuuuuuum! *to právě letí jedna imaginárni pušinka do strakonic, tak si ji chyť, má lásko* Vážně děkuju, byla to tak ňuňu povídečka, taková nevinňoušká a sladišká a rozkošňoučká! Muhehehehe, obdivuju tě, žes to nacpala do jednoho dílu, já už tohohle schopna nejsem :D Bohužel, nebo bohudík? Netuším. Ale miluju tě. A děkuju! Moc moc moc!!! ÉÉÉÉliško, ty jsi poklad :D

5 Katy-chan | Web | 13. dubna 2012 v 22:02 | Reagovat

Holky...tohle mi nedělajte...takové sladárky....mě pak budete muset seškrabávat ze země...*opět se rozpustila*
Děkuju!!! :-D

6 Terry | Web | 13. dubna 2012 v 23:23 | Reagovat

Muíííí~~~ To bylo neskonale slaďučkéé ♥

7 Hatachi | 14. dubna 2012 v 15:14 | Reagovat

Áchhh...to bylo krásné. Dokonalý Hae a roztomile sladký Wookie. A jako...co ten konec? Jakto že nevim co Wookie odpověděl Haemu O_O ?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama